home

Facebook

 


 

 


Kalendář akcí

< Září 2014 >
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30
Zobrazit vše

OdběryPokud máte zájem o pravidelné informace o novinkách na našich stránkách, zaregistrujte se k odběru právě zde.



Počet odběratelů: 47Úprava odběrů

88

Poté, co jsme vyšroubovali poslední ze šestnácti šroubků krytu přístroje, zjistíme, že jsme odšroubovali nesprávný kryt... Poté, co připevníme kryt šestnácti šroubky, zjistíme, že jsme zapomněli vrátit těsnění... Když máme přístroj konečně smontovaný, zjistíme, že nám na stole zůstalo několik součástek.

Co víme o autismu

Co je vlastně autismus
 
Slovo autismus pochází z řeckého slova autos = sám a je automaticky spojováno se symptomem uzavřenosti. Autismus patří mezi pervazivní vývojové poruchy (PDD), nověji se užívá i termín poruchy autistického spektra (PAS). Jedná se o celoživotní neurovývojové postižení. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Nevyhodnocuje správně informace, které k němu směřují a reaguje někdy nezvykle na běžné podněty. Projevy autismu jsou velice rozmanité, nelze najít dva jedince s autismem, kteří by měli stejné projevy. I přes tuto rozmanitost se kvalitativní postižení projevuje především ve třech oblastech (triáda). Jsou to: komunikace, sociální chování -  interakce, představivost - imaginace (stereotypní okruh zájmů).
 
Poruchy autistického spektra (PAS)
 
Dětský autismus
 
Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje a řadí se mezi komplexní vývojové poruchy. Společným znakem jsou poruchy sociální interakce, problémy v oblasti verbální i neverbální komunikace a narušená schopnost představivosti, která se projevuje neobvyklými nebo omezenými, mnohdy stereotypními aktivitami nebo zájmy. Toto vše vede dítě s autismem do role cizince, který nerozumí okolí. Náš svět je pro něj skládankou, jejíž díly do sebe nezapadají. Naučené dovednosti nezvládá aplikovat v nově vzniklých situacích běžného života. Za hlavní příčinu poruch autistického spektra jsou považovány vrozené abnormality mozku. 
 
Jaká je jeho příčina?
 
Za hlavní příčinu poruch autistického spektra jsou považovány vrozené abnormality mozku. Jedná se tedy o neurologickou poruchu, která se projevuje specificky v kognitivním vnímání a v důsledku jeho narušení pak i chování postiženého. Přesnou příčinu se však prozatím nepodařilo odhalit. Předpokládá se, že určitou roli zde hrají genetické faktory, různá infekční onemocnění (viry, očkování) a chemické procesy v mozku. Moderní teorie tvrdí, že autismus vzniká až při kombinaci těchto faktorů. Autismus je v podstatě syndrom, který se diagnostikuje na základě projevů chování. Projevuje se již v raném dětství, ideálně by měl být diagnostikován do 36 měsíců věku dítěte. Porucha určitých mozkových funkcí způsobí, že dítě nedokáže správným způsobem vyhodnocovat informace (senzorické, jazykové). Lidé s autismem pak mívají výrazné potíže ve vývoji řeči, ve vztazích s lidmi a obtížně zvládají běžné sociální dovednosti, převládají u nich stereotypní zájmy a rigidita v myšlení.
 

Čeho si mohou rodiče všimnout už raném věku dítěte?
 
Postřehy v komunikaci
-          Nereaguje na své jméno
-          Neříká, co chce
-          Opožděný vývoj jazyka
-          Nereaguje na pokyny
-          Někdy působí dojmem, že je neslyšící
-          Zdá se, že slyší, ale nikoli ostatní osoby
-          Neukazuje a nemává na rozloučenou
-          Říkal/a několik slov, ale nyní přestal/a
 
Postřehy v sociálním chování
-          Chybí sociální úsměv
-          Raději si hraje o samotě
-          Dává přednost sebeobsluze
-          Je velmi samotářský
-          Některé dělá velmi brzy (př. hyperlexie)
-          Špatný oční kontakt, chybí komunikační význam
-          Působí, že žije ve vlastním světě
-          Nezajímá se o ostatní děti nebo je kontaktuje, ale ne adekvátním způsobem
-          Ostatní lidi dokáže ignorovat
 
Postřehy v chování
-          Záchvaty vzteku, afekty
-          Hyperaktivita/neschopnost spolupracovat/ negativismus
-          Neví, jak si hrát s hračkami
-          Zabývá se určitými věcmi stále dokolečka
-          Chodí po špičkách
-          Neobvyklá fixace na určité hračky (neustále s sebou nosí nějaký předmět)
-          Řadí věci do řad
-          Reaguje přehnaně na určité materiály či zvuky, na změny (hypersenzitivita)
-          Zvláštní pohyby
 
Absolutní indikace pro další vyšetření
-          do 12 měsíců nežvatlá
-          do 12 měsíců negestikuluje (neukazuje, nemává na rozloučenou)
-          do 16 měsíců neužívá slova
-          do 24 měsíců spontánně neužívá věty
-          ztráta jakýchkoli jazykových nebo sociálních schopností v jakémkoli věku
 
Atypický autismus
 
Tuto diagnózu použijeme, jestliže porucha nesplňuje kritéria pro dětský autismus. Liší se od dětského autismu tím, že se objevuje až po dosažení tří let věku dítěte nebo nenaplňuje všechny tři okruhy diagnostických kritérií. Děti s atypickým autismem mají některé oblasti vývoje méně narušeny než děti s klasickým autismem, - může se jednat o lepší sociální či komunikační dovednosti nebo chybí stereotypní zájmy. U těchto dětí se dříve mluvilo o tzv. autistických rysech. Vývoj dílčích dovedností je u těchto dětí značně nerovnoměrný. Z hlediska náročnosti péče a potřeby intervence se atypický autismus neliší od dětského autismu.  
 
Rettův syndrom
 
Poprvé byl popsán Dr. Andreasem Rettem v roce 1965, vyskytuje se pouze u žen. Jedná se o neurologické poškození. Příčina syndromu je genetická, zcela nedávno byl lokalizován gen odpovídající za vznik poruchy na distálním dlouhém raménku X chromozomu. Raný vývoj je zřejmě normální do 6., maximálně 18. měsíce. V době po 18. měsíci nastává období stagnace a regrese, během kterého dítě ztrácí všechny nabyté dovednosti - jak pohybové, tak jazykové a poznávací. Rovněž dochází ke zpomalení růstu hlavy. Zvláště charakteristická je ztráta funkčních pohybů ruky. Rettův syndrom je progresivní choroba, jeho projevy jsou často velmi těžké a jedinci končí na invalidním vozíku nebo upoutáni na lůžko.
 
Aspergerův syndrom
 
Tento typ vývojové poruchy popsal už v roce 1944 vídeňský psychiatr Hans Asperger. Sociální abnormality nejsou u tohoto syndromu tak výrazné jako u autismu. Základním znakem je egocentrismus, provázaný malou nebo žádnou schopností či snahou o kontakt s vrstevníky. Typické jsou zvláštní zájmy obsesivního charakteru (např. studování jízdních řádů, telefonních seznamů, sledování určitých televizních programů...). Dávají přednost osamělým aktivitám a komunikují zvláštním způsobem. Je pro ně typické detailní vyjadřování, touží komunikovat pouze o předmětu svého zájmu. Mají velkou slovní zásobu, znají nazpaměť nejrůznější předpisy nebo definice a udivují přesnou a komplexní odbornou terminologií, ale na druhou stranu nedovedou definovat význam některých slov, ani je používat správně ve větě. Jejich řeč má podivnou intonaci, tempo je zrychlené či zpomalené. Hlasový projev může být abnormální, přednes monotónní. Sociální naivita, důsledná pravdomluvnost, šokující poznámky, se kterými se děti nebo dospělí obrací na neznámé osoby, patří rovněž k charakteristickým projevům Aspergerova syndromu.  Více postižená bývá hrubá motorika, jedinci jsou motoricky neobratní, mají problémy naučit se jezdit na kole, plavat, bruslit, lyžovat. Intelekt bývá zachován, někdy je nadprůměrný.
 
Dezintegrační porucha
 
Po období normální vývoje dítěte, které trvá minimálně dva roky, nastává z neznámé příčiny regres v doposud nabytých schopnostech. Vývoj je prokazatelně v normě ve všech oblastech, tzn. že dítě ve dvou letech mluví v krátkých větách, sdílí pozornost, přijímá a iniciuje sociální kontakt, gestikuluje, je přítomna napodobivá a symbolická hra. Nástup poruchy je udáván mezi druhým a sedmým rokem věku, nejčastěji se objevuje mezi třetím a čtvrtým rokem. Zhoršení stavu může být náhlé nebo může trvat několik měsíců a je vystřídáno obdobím stagnace. Dítě se zhorší v komunikačních a sociálních dovednostech, často nastupuje chování zcela typické pro autismus. Po tomto období může, ale také nemusí, nastat opětovné zlepšování dovedností. Normy není již nikdy dosaženo.
 
Může autismus provázet ještě nějaká jiná nemoc?
 
Autismus může být, a často bývá, kombinován s jinými poruchami či handicapy psychického i fyzického rázu (mentální retardace, epilepsie, smyslové poruchy, geneticky podmíněné vady atd.). Je známo až 70 diagnóz, které se mohou kombinovat s autismem. Často se přidružuje problematické chování rozdílné intenzity. Někteří lidé s autismem mají pouze mírné problémy (např. nemají rádi změny), u druhých pozorujeme agresivní nebo sebezraňující chování. Také hyperaktivita, neschopnost soustředění nebo výrazná pasivita se často s autismem pojí.
 
Dá se autismus léčit?
 
Autismus je celoživotní neurovývojové postižení, proto k úplnému vyléčení autismu nedochází. Na druhé straně speciální výchova mírní problematické chování (agresivitu, sebezraňování, záchvaty vzteku). Byl zaznamenán nárůst IQ, zvýšení adaptability a samostatnosti. Pokud lidé trpící autismem neměli dříve speciální přístup založený mimo jiné na hluboké znalosti dané problematiky, ocitali se někdy na psychiatrických odděleních s vysokými dávkami psychofarmak. Někdy byly děti s PAS vylučovány ze škol, do kterých však úrovní svého intelektu patřily. Tato situace už se dnes vlivem zvýšeného povědomí odborné i širší veřejnosti o tomto problému výrazně zlepšila.
 
Jaká je tedy účinná léčba?
 
Jediným obecným a prokazatelně úspěšným způsobem jak pomoci dětem s autismem je speciální pedagogická péče s využitím metodiky kognitivně behaviorální terapie. Pokud dítěti svým speciálním přístupem umožníme porozumět světu, který ho díky jeho handicapu chaoticky obklopuje, je stoprocentní šance, že u dítěte dojde ke zlepšení. Speciálně vyškolení pedagogové užívají nejčastěji metodiku Strukturovaného učení, která za prioritu považuje nácvik funkční komunikace a individuální přístup v psychoedukaci. Vizualizace, individualizace a strukturalizace jsou základními metodickými pilíři přístupu k lidem s autismem.
 
Kolik lidí s autismem žije v České republice?
 
Epidemiologické studie uvádějí 15 - 25 případů autismu na 10 000 narozených dětí (podle šířky diagnostických kritérií). Potencionálně  tedy žije v České republice 15 - 25 000 osob s autismem. 
 
Jak je postaráno o lidi s autismem v České republice?
 
V minulých letech osoby s autismem v České republice často nedostaly správnou diagnózu, děti nebyly včas diagnostikované. V současné době se výrazně zlepšuje povědomí odborné i laické veřejnosti o tomto problému a zlepšuje se také diagnostika. Pokud dítě diagnózu obdrží v raném věku, existují již dnes možnosti, jak mu pomoct Schopnosti, se kterými přišel na svět, je pak možné s podporou speciální pomoci maximálně využít.
 
Je v České republice nějaké specializované pracoviště?
 
V září roku 2004 vzniklo první oficiální poradenské pracoviště v České republice, které je zaměřené výlučně na tuto problematiku (Speciálně pedagogické centrum při ZŠ, Brno, Štolcova 16), které se stará o klienty z Jihomoravského kraje (v současnosti cca 300 klientů). Také v dalších krajích se výrazně zlepšila péče o děti s autismem. K již stávajícím SPC, které byly dříve zaměřeny na děti s jiným postižením se přidává i péče o děti s PAS. Je však třeba zmínit, že ne ve všech krajích ČR je tato péče na takové úrovni, která by vzhledem k počtu dětí s PAS byla potřebná. Přesto se počet poradenských pracovníků věnujících se této problematice zvyšuje a tím dochází  ke zkvalitnění péče o děti s PAS. Důležitou roli v péči o děti s PAS hrají také neziskové organizace, především APLA (Asociace pomáhající lidem s autismem). Tyto podporují důležité služby, jako je např. osobní asistence a jsou záštitou vzdělávání těchto pracovníků, kteří zastávají v životě rodin s dětmi s PAS nezastupitelnou roli. Zprostředkovávají také setkávání rodičů a pravidelné přednášky o problematice autismu.
 
Zdroj:

http://www.autismus.cz/

Miroslava Bartoňová, Barbora Bazalová, Jarmila Pipeková, Psychopedie, Brno: Paido 2007

 

KomentářeČlánek zatím nebyl komentován přidat komentář
 
Poslední aktualizace 01.09.2014 13:43:54 stránky tvořeny pomocí systému WPublisher (C)1999-2014 Všechna práva vyhrazena.